Příběhy české přírody

Pravdy a mýty o české přírodě. Příběhy, které spolu vytváří člověk a příroda. Poznejte je.

Společenstvo perlorodky

Společenstvo perlorodky

Perlorodka je deštníkový druh 

 

Deštníkové druhy jsou druhy velmi úzce vázané na ekosystém, přičemž ochranou tohoto druhu docílíme ochrany celého ekosystému. Dobrým příkladem je perlorodka říční, která představuje deštníkový druh pro ochranu ekosystémů oligotrofních toků, protože je velmi citlivá na narušení přírodních procesů v celém povodí. Konkrétně to znamená, že pokud budeme chránit perlorodku, budeme chránit celé pestré společenstvo s vážkami, mihulí, rakem, vrankou, pstruhem, ledňáčkem nebo vydrou, a vztahuje se také na navazující biotopy mokřadů, luk, řídkých lesů smíšených či listnatých nebo olšových luhů.

 

Definice:

Deštníkové druhy jsou druhy, jejichž ochranou zajišťujeme nepřímou ochranu i pro druhy jiné, které tvoří ekologická společenstva svých stanovišť. Poprvé tento termín použil Wilcox, který jej definoval jako druh, jehož požadavky na prostor zastřešují ostatní druhy ve společenstvu, pro které se požaduje ochrana (Wilcox, 1984).


Vlajkové druhy jsou charismatické, obecně známé, populární a veřejností oblíbené  druhy rostlin nebo zvířat, na nichž je možné popularizovat ochranu přírody, a která jsou často spojována s kulturní hodnotou (mohou to být atraktivní skupiny jako ptáci či motýli nebo rys a určitě i perlorodka říční). Typickými vlajkovými druhy bývají i endemity - veřejnost v  daném státě se mnohem snáze ztotožní s ochranou „svého" endemitu než široce rozšířeného druhu.

VLAJKOVÝ DRUH ČESKÉ OCHRANY PŘÍRODY

Česká republika se může pyšnit významnou středoevropskou populací perlorodky říční -  živočicha skrytě žijícího, trochu tajemného, unikátního, citlivého a vymírajícího... což jsou vlastnosti, které ho předurčily stát se vlajkovým druhem české ochrany přírody.

 

Vlajkové druhy rovněž slouží jako symboly širší ochrany prostředí, ve kterém se vyskytují. Prostředky na jejich ochranu mohou být získány i díky jejich popularitě či zájmu veřejnosti. Vynaložené finanční prostředky na ochranu vlajkového druhu perlorodky říční jsou investicí do celého systému oligotrofních povodí, což je i v souladu s principem záchranného programu.

 

V případě perlorodky to byla právě veřejnost, která významně formovala počátky aktivní ochrany tohoto vzácného druhu. Vše začalo na Šumavě v osmdesátých letech minulého století čistě na bázi zájmu veřejnosti. Spoluautor všech tří etap záchranného programu pro perlorodku říční pan Jaroslav Hruška zahájil své aktivity v rámci ČSOP, formuloval základy péče a ověřoval praktické metody. Je také autorem unikátní metodiky odchovů. Z okruhu jeho spolupracovníků a odchovanců vzešli i další dnešní odborníci či aktivní ochranáři.