Deník perlorodky

Deník perlorodky

Prý jedna snůška

Krátce po polední

Dokud budu glochidie, bude jenom s ním, se svým pstruhem potočním.

 

krátce po poledni
Pstruh! Má krásné puntíky, černé a červené s bílým lemem na žlutavém tělíčku. Láska hned v prvním okamžiku.

 

poledne

Něco mi říká, že bych měla něco velkého brzo potkat, něco co zcela změní můj život. A mělo by to být hodně brzo, už pluju celou věčnost, sice asi jen sto metrů, ale s přihlédnutím k mé titěrnosti je to velmi dlouhá trasa plná mnoha nástrah.

 

dopoledne
Ten náš potůček je teda něco. To se jen tak nepotká. Meandry jak na tobogánu jsou lemovány vrbami a olšemi a nad námy jako stíhačky prolétávají přepestří ledňáčci.

 

ráno
Hezký slunný den a já ho vnímám! Jsem venku! Spolu s dalšími sourozenci si plavu vodou.

 

Prý jedna snůška, já bych řekla přemlžíno. Jsou nás tu statisíce a mačkáme se v jedné dospělé perlorodce. Aspoň jsem odhodila zárodečný obal, ale budu muset už brzo do čerstvé vody, tady uvnitř to začíná být neudržitelné.

12