Příběhy české přírody

Pravdy a mýty o české přírodě. Příběhy, které spolu vytváří člověk a příroda. Poznejte je.

Deník perlorodky

Schéma životního cyklu perlorodky (originál M. Bílý)

 

Rozmnožovací cyklus

Rozmnožovací cyklus perlorodky říční prochází přes parazitární larvální stádium vyžadující hostitele. Historicky byl hlavním hostitelem v Čechách losos obecný (Salmo salar), ale po přerušení jeho tahu vodními díly na Labi, zejména po roce 1936, kdy byl vybudován Střekov, jeho tah zcela ustal. Současný výskyt pod Střekovem je výsledek aktivit souvisejících s repatriací lososa v severních Čechách, nepotkává se zde ale s rozšířením perlorodky. Nyní je v našich podmínkách hostitelem parazitární larvy (glochidie) pstruh obecný.  Vzhledem k dlouhodobé koevoluci obou druhů došlo k ustálení vazby mezi perlorodkou říční a místní subpopulací pstruha. Existují studie, které prokázaly nejvyšší úspěšnost parazitární invaze pstruhů z povodí, odkud pocházeli jedinci perlorodky říční, tedy na pstruzích z místní subpopulace. Na jiných hostitelích včetně příbuzných ryb, např. na žábrách pstruha duhového, se sice glochidie uchytí, ale v průběhu 48 hodin hyne.

 

Perlorodka říční je gonochorista, ale jedinci žijící roztroušeně v toku mohou být hermafroditní (tj. obojího pohlaví). V populacích jiných velkých mlžů mohou hermafroditní jedinci tvořit až  80 % populace, ale u druhu Margaritifera margaritifera se mohou stát hermafrodity pouze samice.

 

Na začátku letních měsíců vypouští samci do vodního prostředí velké množství spermií, ze kterého jsou následně nasávány přijímacím otvorem samic a dochází k oplození vajíček. Při hermafroditismu samic oplození proběhne v těle samice bez účasti samce. Po proběhnutí přeměny dochází k vyvrhování glochidií volně do vody, obvykle v srpnu.

 

Následně dochází k pasivnímu unášení proudem, během něhož larva čeká na setkání s hostitelem. Délka unášení proudem je závislá na hydraulických poměrech (doba přežití glochidie je při teplotě 16°C až 6 dní a při teplotě 5°C až 8 dní). Glochidie perlorodky říční se uchycuje pouze na žaberní aparát hostitele. Jde o jednu ze dvou kritických fází reprodukčního cyklu vyznačující se vysokou mortalitou vyvrhovaných larev (přirozená mortalita glochidií je kolem 99 %).

Poté, co se glochidie uchytí v žaberním aparátu ryby, vytvoří cystu a započne metamorfóza na juvenilní, dospělci podobnou perlorodku. Délka doby přeměny je ovlivněna teplotou. Pro úspěšný průběh metamorfózy je nutno dosáhnout sumy 1300 denních stupňů (tj. suma průměrných denních teplot [°C]). Obvykle se jedná o období od konce srpna až do následujícího jara, což závisí na průběhu teplot v tomto období.

 

Po dokončení metamorfózy se juvenilní jedinec prořízne z cysty ven a vypadává z žáber hostitele na dno toku. V době uvolňování juvenilů a osídlování substrátu dna nastává druhá kritická fáze životního cyklu. Pokud nejsou splněny základní požadavky na kvalitu biotopu (teplota, příznivé složení substrátu dna, příznivé kyslíkové poměry v intersticiálu) nebo není k dispozici dostatečné množství kvalitní potravy, mladé perlorodky hynou. Tím dojde k přerušení celého reprodukčního cyklu i v případě, že jeho ostatní části (zrání glochidií, invaze hostitelské ryby, metamorfóza) probíhají úspěšně.

 

Dle zkušeností z ČR žijí juvenilní jedinci skrytě ve dnovém substrátu 5 až 10 let a teprve ve starším věku postupně zaujímají stabilní pozici na povrchu. Během této životní periody jedinec intenzivně roste, přírůstky dosahují zpočátku stovek, později desítek procent.

Nástup pohlavní dospělosti se liší podle dlouhověkosti populace. V našich podmínkách je to mezi 15. a 20. rokem života.  Po nástupu pohlavní dospělosti nedosahují přírůstky velikosti jako v předchozích letech, většina energie je spotřebována na tvorbu pohlavních buněk.

 

Sledujte tento úžasný životní cyklus zde v reálném čase deníku perlorodky

 

Výchozím zdrojem těchto informací je Záchranný program perlorodky říční Margaritifera margaritifera v České republice (AOPK ČR,2013)